"Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život." -John Lennon

LÁSKA

7. prosince 2015 v 15:41 | Bella
Ahoj, už jsem nic dloho nepsala a stýskalo se mi. Tak teď tu pro tebe mám článek s názvem LÁSKANevinný






Láska je široký pojem pro silný, kladný a spíše trvalý vztah k jiné osobě, případně i k ideji nebo věci. Mohou v ní být různě silně zastoupeny aspekty přitažlivosti, touhy, obdivu, nezištné náklonnosti a oddanosti až po odevzdanost vůči druhému, vůči předmětu lásky. V základním významu se týká především vztahu dvou osob, na to však navazuje i řada dalších významů, jako je láska k určité věci, k místu a vlasti, k nějakému hnutí nebo ideji.Nejčastěji se slovemláskapopisuje interpersonální láska, neboli láska mezi lidmi. Zde se tímto pojmem vyjadřuje silné citové zaujetí k jiné osobě (nebo osobám), spojené se šťastnými pocity v přítomnosti milované osoby. Může se jednat jak o oboustrannývztah, tak i o jednostranný neopětovanýcit.
I zde lze rozlišit více druhů mezilidské lásky, avšak kvůli komplikovanosti pocitů s nimi spojených a velké subjektivitě vnímání lásky se mohou tyto kategorie i jejich definice u každého člověka lišit. Nejčastěji se rozdělují tyto významy:
  • "klasická" láska: Silný citový vztah mezi dvěma osobami, který je založený na vzájemné znalosti a důvěře. Jedná se prakticky o velmi pevné přátelství, které je většinou provázené sexuálním stykem.
  • zamilovanost: emoční stav vyznačující se touhou a závislostí na předmětu touhy, kdy člověka v nepřítomnosti druhého resp. objektu tíží stesk, někdy i žárlivost. Ve stavu zamilovanosti jedinec zcela přehlíží chyby a nedostatky druhého, byť by byly sebezjevnější. (V některých pojetích je láska ztotožňována se zamilovaností, v jiných je zamilovanost považována za dočasnou fázi lásky a v dalších je zamilovanost od lásky zcela odlišována.)
  • platonická láska: Vztah velmi podobný klasické lásce (zamilovanosti), ale bez přítomnosti sexuality (partneři spolu nemají pohlavní styk). Termínem platonická láska se v běžné řeči velmi často označuje láska neopětovaná (obzvláště v pubertálním věku), toto označení je však mylné.
  • mateřská (příbuzenská) láska: Láska bez sexuálního podtextu, vyznačující se pečováním o druhého a plnění jeho potřeb. Staří Řekové tento druh lásky pojmenovali storgé.
  • láska k idolu: velmi častá v pubertálním věku. Jedná se prakticky o zbožňování určité osoby, například příbuzného, učitele, známého umělce, politického vůdce atd.
Výše jmenované jsou pouze nejčastěji diskutované formy mezilidské lásky, ovšem vzhledem k subjektivitě tématu může každý člověk rozlišovat mnoho dalších druhů, nebo naopak některé z nich kvůli jejich podobnosti sloučit dohromady (nebo nerozlišovat různé druhy lásky vůbec).

"Protiklady se přitahují"

Mezi širokou veřejností je velmi rozšířeno rčení prohlašující, že se "protiklady přitahují", tzn. že si lidé vybírají partnery, kteří se od nich odlišují. Tomuto tématu se věnovaly různé výzkumy lidských vztahů s rozdílnými závěry. Někteří odborníci věří, že si lidé hledají partnery s prakticky identickými vlastnostmi, jiní naopak prohlašují, že si lidé hledají partnery, kteří je budou svými vlastnostmi doplňovat.
Například v dotazníkovém průzkumu časopisu Evolutionary Psychology byla prokázána většinová shoda mezi uváděnými vlastnostmi ideálního partnera a vlastnostmi vyplňovatelů (od 0.51 do 0.62), tzn. lidé ve většině do dotazníku uváděli, že by jejich partneři měli mít podobné vlastnosti. Když byli ale respondenti poté dotázáni ústně, nejčastěji odpovídali, že by chtěli partnery s opačnými vlastnostmi (nejspíše pod vlivem tohoto všeobecně rozšířeného rčení).
Podle některých odborníků ale z krátkodobého hlediska reálný výběr partnerů většinou neodpovídá ani tomuto rčení, ani uváděným vlastnostem ideálního partnera. Podle Haralda Brauna, německého spisovatele zabývajícího se láskou, bývá pro lidi zoufale hledající lásku jediné kritérium zájem druhého partnera, zatímco u ostatních hraje velkou roli první dojem a schopnost partnera uspokojovat emocionální potřeby. Většina autorů se ale shoduje v názoru, že pokud mezi partnery není alespoň částečná shoda vcharakteru a zájmech, tyto vztahy se po určité době rozpadají. Nejvíce dlouhodobých vztahů podle nich tedy bývá mezi partnery s podobnými zájmy a povahovými rysy.
Naproti tomu v některých oblastech, jako jsou například genové předpoklady, si lidé prokazatelně raději vybírají partnery s odlišnými vlastnostmi, aby poskytli případným potomkům co největší genovou rozmanitost (hlavně v oblasti imunitního systému). Tyto rozdíly lidé vnímají podvědomě, například pomocí feromonů vylučovaných partnerem.

"Láska prochází žaludkem"

Výklad tohoto rčení není zcela jednoznačný. Může popisovat mužskou preferenci žen, které umí dobře uvařit, nebo spojovat příjemné pocity plného žaludku s příjemnými pocity lásky. Třetím možným výkladem je pak svírání (popř. mravenčení) žaludku na začátcích vztahů při spatření milované osoby. Také je možným původcem tohoto rčení spojitost romantických večeří s následujícím pohlavním stykem.
Nejčastějším výkladem je ale posílení pocitů lásky k partnerovi, který nám uvařil, po výborném jídle. To je způsobeno zvýšenou hladinou hormonů způsobujících dobrou náladu, hlavně serotoninu a dopaminu, které se uvolňují jak po vydatném jídle, tak i v prvních fázích romantických vztahů. Spojením těchto pocitů s osobou, která jídlo uvařila, se pak může docílit stavu, který se blíží čerstvé zamilovanosti.


Vaše Bella

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anna Anna | E-mail | 8. prosince 2015 v 18:59 | Reagovat

Pěkný :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama